Podle Hanky:
Neděle 5.10.2003, 23.den
Antananarivo
Dojedli jsme sladkosti od včerejška a šli zase do města. V plánu byla návštěva ZOO. Našli jsme ji docela snadno, byla asi 2 km na jih od centra. Vstup byl 25 tisíc MGF a hned za branou se nám nutil průvodce snažící se nás přesvědčit, že bez jeho služeb v zoo zabloudíme. Neuspěl.
Zoologická zahrada byla docela dobrá, mnohem sympatičtější, než jsem čekala. Jedno z mála míst ve městě, kde je klid a pohoda. Ideální park pro odpočinek, řada lidí sem taky mířila s piknikovým vybavením. Ze zvířat byli asi nejlepší lemuři, které tady mají nejen v klecích, ale i volně na ostrůvcích v jezeře. Těšili jsme se na aye-aye, ale je to bohužel noční zvíře, tak jsme ho neviděli. Vyfotila jsem si ho aspoň vycpaného ve zdejším muzeu Malgašské kultury a přírody. Kromě něj tu měli ještě kostru dinosaura a vejce vyhynulého obřího madagaskarského pštrosa.
V zoo roste pěkná sbírka palem, ze zvířat tu mají ještě krokodýly, želvy, pštrosy, spoustu ptáků, nějaké plazy v zašlém pavilonu obojživelníků. Ve snaze o přiblížení malgašské kultury návštěvníkům tu stojí i pár typických chatrčí a několik hrobů - konečně jsme si mohli vyfotit alu alu - typickou ozdobu hrobů, které jsme na ostrově neměli příležitost vidět.
Po dvou hodinách jsme měli prohlédnuto, aniž bychom zabloudili, jak nám bylo prorokováno. Městskou dopravou jsme se nechali přepravit zpět do centra a šli jsme nakoupit do supermarketu. Byla neděle, a tak se centrum města docela vyprázdnilo, příjemná změna. Tomáš si udělal radost a pořídil si jeden z oblíbených suvenýrů, originální razítko s baobaby.
Vrátili jsme se domů, uvařili si brambory s omáčkou a kupu ovocného salátu a pustili jsme se do balení. Někdy kolem 4 jsme vyrazili utratit poslední peníze. Nejprve jsme se procházeli v okolí našeho domu, ale tam se prodávalo jen jídlo. Nakonec jsme opět došli do centra a Tomášovi se podařilo usmlouvat výhodný nákup dvou drnkacích hudebních nástrojů a jednoho bubínku potaženého kůží zebu. Utratili jsme tak většinu peněz a mohli jsme se v klidu vrátit domů. S Pavlem jsme domluvili podrobnosti odjezdu, zabalili poslední suvenýry a šli jsme spát. Poslední noc na Madagascaru.
Podle Tomáše:
Neděle 5.10.2003 - den 23
ZOO
ZOO v Taně vypadá docela pěkně, podle líčení Lonely Planet jsem čekal nějaký zvěřinec s polohladovými zvířaty, ve skutečnosti se to tu na první pohled nijak neliší od jakékoli jiné ZOO.
Mají tu řadu kriticky ohrožených druhů lemurů, mezi jinými i slavného Aye-aye. Je to ale noční tvor, takže jsme viděli jen jednoho vycpaného jedince ve zdejším maličkém, naftalínem páchnoucím muzeu. Vypadá opravdu strašně ošklivě.
Krokodýly tu měli dva, leželi naprosto bez pohybu, nemrkali a snad ani nedýchali, kdo ví, jestli to nebyly atrapy.
Jsou tu pštrosi, obrovské želvy, fossy, různí ptáci.
Zpět do města jsme jeli autobusem, těsně před zavírací hodinou utratili ještě spoustu peněz v supermarketu za madagaskarské bombóny, madagaskarský čaj atd.
K obědu jsme si uvařili brambory s omáčkou a v podvečer vyrazili naposledy do města utratit poslední peníze. Po dlouhém smlouvání jsme si každý koupili jednu valihu, Hanka pak ještě malý bubínek.
Se setměním jsme doma, balíme, vaříme kotel špaget.
Zítra v půl šesté pojedeme na letiště, v devět nám to letí.
Autor: hana.kubikova@seznam.cz
Zdroj: hook.kmp.vslib.cz/lide/hrus/hory/madagascar/index.php