Podle Hanky:
Čtvrtek 2.10.2003, 20. den
Fianarantsoa - Ambositra
V půl sedmé ráno jsme stáli na nádraží u přistaveného auta do Ambositry. Předali jsme batohy, pak jsem se šla porozhlédnout po okolí. Cestou zpět jsem potkala náš vůz, závozník na mě volal, ať jsme v pohodě, že jen jedou pro benzín a že se pro nás vrátí. Následovala docela krušná třičtvrtěhodinka, kdy jsme stáli opuštěni na nádraží a říkali si, jak je trapné, že přijdeme o všechny věci předposlední den cesty. Já jsem se pokoušela hledat v paměti slovíčka, která budu používat, až tuhle nevydařenou cestu půjdu reklamovat, a případně co budu sdělovat policii. Naštěstí v půl osmé naše dodávka přijela. Dalších 45 minut jsme různě jezdili po městě pro další cestující. Systém rezervace na Madagascaru zřejmě už nepochopíme. Další cestující jsme pak sbírali cestou, podle toho, jak kdo vystupoval.
V Ambositře jsme byli asi ve 12 hodin. Na nádraží nás otravovali nadháněči hotelů a dopravních společností, ale už jsme je dokázali spolehlivě ignorovat. První hotel vypadal zvenčí pěkně, akorát byl zavřený, jak nám se smíchem sdělil pán vyhřívající se v křesle před hotelem na sluníčku. Druhý hotel nebyl vůbec hotelem, byť ho Lonely Planet jako hotel označoval. Třetí hotel sice nebyl v průvodci, ale nakonec jsme v něm zůstali. Jmenoval se La Source, stál 50 tisíc MGF na noc a byl s výhledem do krajiny.
Měli jsme volné celé odpoledne, to už se nám dlouho nestalo. Nejprve jsme šli hledat severní nádraží, odkud se jezdí do Antananariva. Podle popisu to mělo být asi 2 km severně od centra, našli jsme to spolehlivě, ale byl čas siesty a nikdo se nám nehodlal věnovat. Nakonec se u společnosti KOFIAM našel mladík, který nám sdělil, že oni jedou mezi 5:30 a 6:00, odjinud než odsud, a že si lístky není potřeba kupovat dopředu. Ne že by nás ta odpověď nějak zvlášť uspokojila, ale nedalo se nic víc dělat.
Ambositra je malé město rozložené kolem dvou hlavních ulic procházejících rovnoběžně městem. Asi za hodinku a půl jsme měli město prochozené. Opět jsme nakupovali, hlavně nějaké ovoce - banány, mandarinky, ananas. Ambositra je proslulá dřevěnými výrobky, tak jsme navštívili pár obchůdků se suvenýry. Ceny i výběr nás příjemně překvapily, tak jsme se rozhodli, že tu nakoupíme dárky pro všechny. V hlavním městě bývá vše většinou dražší a musí se smlouvat. Koupili jsme si dřevěné misky, figurky, pro Toníka palisandrové autíčko, dřevěné hudební nástroje, krabičky... Tomáš si koupil dvojici nožů ukrytých v sobě navzájem jako v pouzdře. Utratili jsme tu asi 200 tisíc MGF, čímž jsme obchodníka velmi potěšili, ještě nám slevil a dal pár věcí jako dárek. Bylo to příjemné.
Další program na odpoledne byl koupit Tomášovi slamák. Všichni tu klobouky nosili, ale Tomášovi byly všechny klobouky malé. Nakonec jsme jeden koupili na trhu, stál směšných 15 Kč, ovšem měl jednu nevýhodu - zřejmě byl dámský, protože se Tomášovi cestou všichni smáli. Tomáš se ale odradit nenechal:-)
K večeři jsme si udělali ovocný salát a pak jsme měli bagety s rajčaty a sardinkami a pivo. Tekla tu teplá voda, tak jsem toho využila k dlouhé koupeli. Ještě večer jsme zaplatili a šli brzo spát.
Podle Tomáše:
Čtvrtek 2.10. 2003 - den 20
Ambositra
V sedm hodin ráno máme jet. Na autobusovém nádraží jsme v půl a hned nakládáme batohy. Hanka si pak jde koupit nějaké dobroty na cestu - a vtom se auto rozjíždí! Volám ať zastaví a počkají dvě minuty, oni ale prý jedou jen pro naftu a za chvilku jsou zpátky. Vystupuji a čekám na Hanku. Když se jelo jen pro naftu, proč tam ostatní cestující už všichni spořádaně sedí?
Čekáme na auto, nemáme ani batohy, a jsme nervózní.
Krátké tankování trvalo tři čtvrtě hodiny!
Po poledni jsme v Ambositře a ubytováváme se v hotelu La source. Pokusili jsme se na zítra koupit jízdenky do Tany, ve stánku ale asi mají zrovna siestu. Jeden z řidičů říká, že když v půl šesté přijdeme k tržišti, tak pojedeme, rozhodneme se mu věřit a nákup jízdenek necháme na ráno.
Děláme velký nákup suvenýrů, který později můžeme zhodnotit jako vydařený, protože v Taně všechno stojí několikanásobně víc.
K večeři máme bagety se sardinkami, salát z ananasu, banánů a mandarinek a já ještě jako nášup salát z rajčat a cibule. Byl ale bez soli, ta nám nějak došla...
Autor: hana.kubikova@seznam.cz
Zdroj: hook.kmp.vslib.cz/lide/hrus/hory/madagascar/index.php