9. den /5. 7. 2003/
Balení a náklad zavazadel
8:00 - snídaně
do 9:00 - úklid pokojů + nakládání zavazadel do autobusu.
Po tomto procesu jsme měli volný program až do 18:00, kdy jsme z Lenzerheide měli zamířit zpět do vlasti.
Wasserfall
My jsme se, podobně jako někteří další, rozhodli, že sejdeme nejprve do Lenzerheide, kde nakoupíme ještě nějaké zásoby na cestu domů a poté vyrazíme k vodopádu, který se nacházel několik set metrů nad Lenzerheide. K vodopádu jsme zamířili přes mezistanici lanovky na Parpaner Rothorn a naučnou stezku o místním rostlinstvu.
K vodopádu dorážíme ve 12:00 a zjišťujeme, že to stálo za to. Po vyfocení konzumujeme náš oběd a vydáváme se ještě výše, protože chceme navzdory jistě dobrým radám naší průvodkyně vylézt na Lanzerhorn (2906m) (prý je potřeba mít určitě horolezecké zkušenosti a základní horolezeckou výbavu).
Pochod k Lenzerhornu
Naše pevná vůle dostat se co možná nejvýše ovšem začala dost rychle ochabovat s přibývající výškou a ubývajícím časem. Nakonec docházíme k horské chatě, procházíme územím krav, opětovně překročujeme potok a vystupujeme na plošinu pod Rothornem - výhled na Lenzerhorn (13:30). Docházíme k názoru, že už bychom to nestihli a tak se vracíme zpět pro změnu jinou cestou určenou zřejmě pro motorová vozidla. Zpočátku byla dokonce tak příkrá, že jsme uvažovali o návratu (občasné betonové plochy se štěrkem a drobnými kamínky byly natolik kluzké, že se opravdu velmi divím, že tudy bylo nějaké auto schopno vůbec projet). Nakonec jsme i tuto partii cesty zvládli, poté již se cesta změnila v poměrně příjemný sestup s pěknými výhledy.
Lenzerheide + Heidsee
Procházíme si Lenzerheide a rozhodujeme se, že ještě obejdeme jezero Heidsee. Došli jsme tedy parkem kolem potoka až na hráz jezera. Jezero je rozděleno umělým předělem na 2 části, uprostřed byla rybí restaurace s venkovním akváriem, v němž plavali pstruzi určení za potravu turistům. PO důkladném vyfotografování a vychutnání scenérie se po jakési osmičce kolem jezera pomalu vracíme zpět.
V Lenzerheide za poslední drobné peníze nakupujeme ještě pohledy a přicházíme na smluvené místo, kde čěkáme do 18:00, kdy přijíždí autobus, který nás odvezl domů.
Návrat domů
Stejnou cestou (kromě zastávky ve Vaduzu) a zastávky navíc ve Slaném se vracíme do Prahy na Radlickou, kam přijíždíme 6.7. kolem 5:00.
Zajímavosti
Na této stránce najdete v bodech několik zajímavostí, které nám utkvěly v paměti.
- Houby a lesní plody se zde smějí sbírat jen v určitou část měsíce, v omezeném množství na osobu a den. Za porušení hrozí hříšníkům značná pokuta.
- Místní specialitou (alespoň v kantonu Graubünden) je sušené maso.
- Nadmořská výška obcí se určuje podle nadmořské výšky vstupu do hlavního křesťanského stánku.
- Švýcaři se snaží zatajit název svých drobných - na mincích do hodnoty 1CHF nenajdete žádné označení. Nakonec jsme zjistili, že se 1 frank dělí na 100 rappů.
- Švýcarský frank je tak stálá měna, že se můžete běžně setkat s mnoha desítek starými platidly.
- Na údržbu komunikací se tu vynakládají značné finanční prostředky. Tyto opravy probíhají během celého roku, kdy není sníh.
- Švýcaři patří mezi nejmilitantnější národy světa. Každý Švýcar, který prošel základním vojenským výcvikem, má doma dobře schovanou kompletní vojenskou výstroj včetně střelných zbraní a munice. V pravidelných intervalech chodí na cvičení, kde trénují, aby byli vždi připraveni.
- Mezi nejdůležitější přepravní prostředky patří helikoptéry, které se hojně využívají i pro přepravu materiálu.
- Hospodářská stavení si často vůbec nezadají s "českým pořádkem".
- Přibližné ceny jídel: menu - 25CHF, hlavní jídlo - 16CHF, rychlé občerstvení - 8CHF, pohledy - 1CHF.
Odkazy na jednotlivé části tohoto cestopisu: I., II., III., IV., V.
Autor: Jan Havel (Havelj1@seznam.cz)
Zdroj: http://cestovani.webz.cz/