4.den
svěcení "pásky", výlet na poloniny nad Roztokou
8.března 2007, neděle
Moc se nám vstávat nechce, ale šlapeme nočním údolím až ke kostelu v Ráztoce. Všechny domečky mají rožlou lampu k silnici, asi součást veřejného osvětlení. Před kopečkem ke kostelu Nataša holkám váže šátky a kluci sundávají čepice a bereme si speciélně připravenou "pásku" pro nás. Kostel je plný a probíhá mše. Pop v zákulisí odzpívává mši, příchozí se jdou podívat k obrázku madony a hodí pár hřiven do mističky. Ostatní čekají venku na svěcení "pásky" – jídla naaranžovaného do proutěného košíku. Všichni udělají kruh, z "pásky" se sundá dečka, zapálí se v ní svíčka a za "pásku" se postaví "gazda" – to je ten, co vede domácnost. V Roztoce stáli za "páskama" většinou ženy. Pop nejdříve jedenkrát s kadidlem obejde celý kruh s ministrantama a pak jde znovu a svěcenou vodou (při tom množství věřících má velkou štětku a kýbl) světí košíček a i věřící. Tak jsme očištěni od hříchů a máme posvěcené jídlo i bez 40ti denního půstu. Za Popem chodí ještě pomocník s košíkem a vybírá za "pásku" po 5ti hřivnách. Pop na závěr připomíná, že je rád za tak hojnou účast a věří, že se ve stejném počtu setká se všemi i na zítřejší mši... :-). Po vysvěcení jdou všichni domů, rodina se sejde, jí se jídlo, pije a kecá. Leonid nám dává klíč od pensionu a my jdeme, oni ještě zůstanou u rodičů. V pensionku na pokoji na nás ještě čekají výborné talířky s dobrůtkami a víno.
Páska obsahuje:
* hutný nesladký mazanec na způsob chleba
* ozdobená velikonoční vajíčka (natvrdo)
* špek, klobásky, tvarohový sýr
* domácí zákusky
K jídlu se ještě navíc podává:
* nastrouhaná červená řepa s křenem
* vepřové maso v huspenině
* nastrouhaná mrkvička s olejem a kořením
* salát na způsob našeho vlašáku
* červené víno
Děkujeme moc, Natašo a Leonide, mňam! Po delikatesním jídle a víně uléháme a budíme se v poledne. Loučíme se s pensionem "U Leva" a stoupáme do hor. Naskýtají se nám nádherné pohledy na loučky a lesy okolo, na dědinku Roztoka s kostelíkem, kde jsme byli ráno, na poloninu Boržava , která je ještě na vrcholcích nádherně zasněžená. V závětří nacházíme ideální místečko ke spaní a děláme si večerní hřejivý ohýnek. Občas přeběhne bachyně s mláďaty, občas se slunce schová za mraky .
5.den
návrat z polonin přes Skotarskoje do Volovce, přejezd Volovec - Čop
9.března 2007, velikonoční pondělí
Velikonoční ráno ukázalo paprskama, že bude krásně, holky dostaly pomlázku a my kluci zase ručně malované perníčky a čokoládky . V klidu snídáme a vítr vane planinou. Pomalinku scházíme po táhlém hřbetu kolem rozkvetlých plání petrklíčů až nad vesničku Skotárskoje . Pozorujeme mosty a tunely železniční trati a dole ve vesnici i místní borce jak oblévají slečny. V obchůdku zaparkujeme na jedno a skvělé sušenky. Pan Gala se zvěční . Už je to jenom kousek po silnici do Volovce, člověk musí přežít zdejší podnikatelské baroko ve formě hradů a zámků. Ve Volovci konečně objevujeme restauraci, kde se vaří (hotel Grand) – ke spokojenosti nám stačí boršč a "děrůni" (opečené bramborové placky s náplní masa, bryndzy..). Kupujeme lístky na cestu do Čopu a vodku Chortitzu. Vzhledem k tomu, že není tak pozdě, nebudeme spát ve Volovci, ale přejíždíme do Čopu, kde už to známe a obsazujeme novou supermoderní nádražní kavárnu. Hrajeme UNO a Beng a v 2.30 se přesouváme do starého nádraží na odbavení.
6.den
přejezd Čop – Ostrava - Brno
10.března 2007, pátek
Těšíme se domů. V čierne nad Tisou nám celník nechce věřit, že jsme všichni nekuřáci a Terezce promlouvá do duše, ať neodmlouvá. V Košicích jsme grogy , mají tu výborné čerstvé ranní pečivo a tak jediný mínus má narvaný vlak z Žiliny do Ostravy a nějaké bacilky, které Terezce na posledních pár kilometrech obsadily žaludek. Část výpravy končí ve Frýdku, Poldi v Ostravě (Normálně nesladí, ale dneska si dala do čaje 3 kostky!) a my v 15.00 v Brně.
Odkazy na jednotlivé části tohoto cestopisu: I., II.
Autor: p3@p3.cz
Zdroj:http://www.p3.cz/index.php?sekce_clanku=302