2. den vodopády Peričnik, Aljažev dom (1015)
nahoru
složení: všichni
plán: procházka za špatného počasí k vodopádům Peričnik a podél potoka dolinou Vrata k Aljažovu domu
výchozí místo: Koča pri Peričniku
celkový čas: cca 5h
Bohužel od rána opět pršelo. Rozhodli jsme se dojet dolinou Vrata k vodopádům Peričnik a odpočinout si před plánovaným výstupem na Triglav. U vodopádů, které byly opravdu super, pořád pršelo ale nám to vůbec nevadilo, protože jsme alespoň mohli v pláštěnkách pohybovat okolo vodopádů, kde všude stříkala voda. Potom jsme šli dál dolinou po neznačené cestě, kterou nám doporučil pan domácí, podél potoka Bystrica až k Aljaževovu domu. Potom zpět po silnici.
3. den Triglav (2864), Kredarica (2541), Rž (2538) a Begunjski vrch (2461)
nahoru
složení: Jeremi, Hadžim, Pavel
plán: vylézt na Triglav a při pěkném počasí a dostatku času vylézt i pár okolních vrcholků
výchozí místo: Aljažev dom
celkové převýšení: 2100m
celkový čas: 10,5 h
obtížnost: ferraty přístupové cesty i samotného výstupu na Triglav jsou veli dobře jištěné a technicky nijak zvlášť obtížné, jde tedy pouze o převýšení (1800m).
vrcholy: Triglav
Na úterý byla nejlepší předpověď počasí a tak jsme neváhali a vyrazili na nejvyšší horu Julských Alp a celého Slovinska - Triglav. Nejprve autem na parkoviště (asi 500 SIT/den) u Aljaževova domu (1015) a odtud jsme po Tominškově poti začali ukrajovat první metry. Cesta vedla nejprve rovně k pomníku partyzánů, kde odbočovala doleva. Krátká lesní pěšinka nás dovedla k začátku prudkého stoupání, které je pro ospalého a nerozejitého člověka docela nepříjemné. Asi po půl hodině jsme se dostali nad pásmo lesa, tady už se začala objevovat první lana a nějaké ty kolíky. Velice zajímavě vedená cesta s množstvím výhledů se asi po dvou a čtvrt hodině spojuje s potí Čez Prag. Odtud jsme pokračovali čtvrt hodiny sutí až k dalšímu rozcestí. Zde jsme se mohli rozhodnout kudy dál. Buď přímo na chatu Triglavski dom (2515) nebo jít tamtéž přes dom Valentina Staniča (2332). Zvítězila první možnost a my se tak po třičtvrtě hodině chůze po skále zvrásněné ledovcem dostali až k domu. Cesta odtud už byla jasná, nejprve kousek dolů a poté po cestě sice pěkně zajištěné, ale přeplněné turisty nahoru na Triglav. Zpočátku nás cesta vedla příkře po skále a poté pěkně po hřebeni až na vrchol. Od chaty nám to trvalo hodinu a čtvrt, ale tady všechno záleží na množství lidí postupujících v obou směrech. Z vrcholu je možno sestoupit několika cestami, ale my jsme zůstali věrni té výstupové. Dolů nám trvala stejně jak nahoru. Při sestupu se konečně roztrhala oblaka a my se tak mohli pořádně rozhlídnout po okolních vrcholcích. Od Triglavského domu jsme se vydali směrem k Domu Valentina Staniča. Nejprve kousíček do kopce na vrcholek Kredarica, kde je pěkný panoramatický plánek popisující okolní vrcholky a poté dále místy po řetězech traverzem kolem hory Rž. Cesta se vyhýbá vrcholku a byl by hřích se na něj nepodívat, proto jsme neváhali a po sice málo, ale přece jen zřejmé pěšince vylezli na vršek. Od Triglavského domu to trvalo tři čtvrtě hodiny. Dolů jsme sestoupili po stejné pěšince jako nahoru a poté dále pokračovali k Staničevovu domu (půl hodiny). Jelikož nám zbylo dost času a kupodivu i sil, tak jsme si s bráchou odskočili ještě na Begunjski vrch. Cesta na něj vede vlastně jen sutí a není to žádný velký zážitek. O mnoho lepší je to nahoře, odkud jsou do okolí nádherné výhledy. Nahoru i dolů nám to zabralo čtyřicet minut. Od chaty jsme se vydali k výše uvedenému rozcestí (třicet minut) a odtud cestou Čez Prag dolů k Aljaževovu domu. Cesta prag vede těsně podél severní stěny Triglavu a nabízí tak velice zajímavé pohledy. Jinak se jde ale hodně sutí a jen občas se objeví nějaký řetěz a nebo kolík. K Aljaževovu domu jsme se dovlekli za o něco málo víc než dvě hodiny. Jinak myslím, že postup nahoru Tominškovou potí a dolů potí Čez je mnohem vhodnější než postup opačný. A rozhodně se vyplatí projít si obě cesty.
Autor: Jirka (vopicaci@seznam.cz)
Zdroj:http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xvanaj00/