Svět na dlani

Autor: časopis Cestopisy

Jak se bydlí na šífu

Erik van Henschen si splnil svůj životní sen. Bydlí totiž na lodi. Ostatně to není v Holandsku, které je prošpikováno množstvím říčních i mořských kanálů, nic neobvyklého. Erik před pár lety koupil skutečný nákladní „šíf“ a přestěhoval se z klasické řadovky na palubu. Je mu okolo padesátky, osmahlý, šlachovité ruce, na pravé paži barevné tetování. Jeho žena vypadá starší než on, klohní něco na plotně, mezi zuby svírá cigáro marjány a pobíhá mezi kormidlem a sporákem… „Museli jsme počkat, až děti trochu odrostou,“ říká Erik a zve mě na prohlídku svého šífu. Je to celoželezná, asi 100 metrů dlouhá nákladní loď. Dominantou je jen kapitánský můstek. Naproti ohromnému kormidlu je normálně vybavená kuchyňka se vším, co do kuchyně patří. Když sestoupím o patro níže – jsem v jídelně. Ještě pár schodů a je tu obývák. Televize, krb, gauč. Vše obložené dřevem. Erik je pyšný: „Dělal jsem to celý sám. Je to trochu problém, jsme pod čárou ponoru – takže je tady pořád zima. Musel jsem to hodně izolovat.“

Ještě níž je vlastní prostor lodi. Obrovská plocha, kam by se vešel snad i tenisový kurt. Zatím je tu skladiště, které se bude postupně měnit v pokoje, dílnu, tělocvičnu a hudební studio.

Na kanále takhle kotví asi deset lodí. Některé jsou menší. Každá má své číslo popisné, svoji adresu a vlastně veškeré náležitosti, které má každý kamenný dům. Magistrát sem zavedl elektriku a vodu. I popelnici má každý a odvoz obstarává také město. Nájem se neplatí – ale platí se poplatky za kotviště. Jediný problém je s odpady a vodou. Záchody jsou chemické – ale odvoz a výměnu zajišťuje také město. „V létě se koupeme v kanálu. Jinak sprchu i vanu máme samozřejmě taky. Vodu pak recyklujeme a pevný odpad odvážíme,“ usmívá se Erik.


Každá loď-dům má motor a musí být pojízdná i ovladatelná. Občas se kanály zanesou a musí se čistit. „To jsou tady pak úplný manévry. A taky když se zvedne moře, musíme mít možnost s lodí manévrovat…“

Ti, kteří v Holandsku nemají takový šíf jako Erik, mají alespoň malý hausbótek a jezdí na něj o víkendech stejně tak jako my na svoje zahrádky.

Češi na cestách

Cestujeme stále více, a to i podle oficiálních statistik. Ministerstvo zahraničí předpokládá, že letos do zahraničí vyjedou dva miliony z nás, což je hezká pětina obyvatelstva. Méně hezká už jsou čísla, která vypovídají o tom, co vše nás v roce loňském na cestách potkalo. Zastupitelské úřady tehdy řešily 494 úmrtí Čechů v zahraničí, což je o téměř 100 více než v předcházejícím roce. Stalo se nám 501 dopravních nehod, skoro polovina z nich v Chorvatsku. Téměř 3 tisíce českých občanů loni v zahraničí ztratilo doklady, což je opět více než v předcházejícím roce.


Dobrá zpráva je, že přes léto bude stejně jako loni posíleno české zastoupení v některých jihoevropských zemích. Zavedena budou také dočasná konzulární jednatelství – ve Splitu, Rijece, Podgorici, Burgasu, Barceloně a Marseille. S případnými problémy se tam můžete obracet 24 hodin denně.

Nezbývá, než popřát šťastnou cestu, při níž služeb těchto úřadů nebudete muset využít.

Vyrazte si bezpečně po České republice.
Renesance obřízky?

Tradice mužské obřízky pochází z Bible, konkrétně ze Starého zákona, a obřezání Ježíše patřilo k oblíbeným malířským motivům. Byla rozšířena i ve starém Egyptě, není neznámá ani arabským národům, které odvozují svůj původ od biblického Abraháma. U řady afrických a australských kmenů má rituální či náboženský význam. Obřezání je dnes běžné i v Severní Americe.


I když je tedy mužská obřízka rozšířená takřka po celém světě, moderní medicína se na ní až donedávna dívala značně skepticky. Nedávno však bylo zjištěno a také statisticky potvrzeno, že milování s obřezaným mužem je pro ženu méně rizikové – a to co se týče přenosu viru HIV a dokonce i onemocnění způsobovaných bičíkovcem (trichamonáza) nebo některými bakteriemi. Se zajímavým zjištěním přišli také američtí antropologové, kteří soudí, že obřízka je výhodná i z evolučního hlediska. Proč? Zkrátka proto, že jedním z důsledku bývá také snížená plodnost. Jinak řečeno, zvláště národy, u kterých je vysoké „riziko“ mimomanželských styků, se tak chrání před nemanželskými dětmi. Při kradmém či jednorázovém styku je totiž riziko oplodnění obřezaným mužem poměrně nízké. Manželé v těchto společenstvech jsou sice „postiženi“ stejně, ale na zplození potomka s řádnou manželkou mají dost času a příležitostí…

Autor: Jirka Venclík, kameraman ČT

Foto: Jirka Venclík, kameraman ČT, Jan Škvára, Rabbi Jesus Art Museum

Převzato z časopisu www.Cestopisy.cz


Související články

K tomuto článku není přiřazen žádný příbuzný článek.

Komentáře

Komentáře k článku Svět na dlani
Počet komentářů: 0, poslední komentář:

Doporučit tuto stránku

Doporučit stránku

Aktuální články


Diskuze

  • Nejživější diskuze

    cerna hora

    martina

    2007-05-12 15:28:14

    Ahoj,byl někdo z Vás někdo na dovče v Černé Hoře? Já už byla 2x a ráda bych si předala poznatky,ozve se někdo?...

  • Nejnovější diskuze

    Armenie

    KarenPetrosyan

    Středa, 2.12.2015 19:51:53

    Rad pomuzu na Vasich cestach po Armenii....

  • Nejnovější příspěvek

    RE: Fair Sri Lanka

    Petr

    Sobota, 12.12.2015 12:19:51

    ahoj 25.12.2015 odletame do waduwy... mě...

  • Další diskuze